Historie
Římskokatolická farnost Divišov
se nachází na obou březích řeky Sázavy a zahrnuje 2 městyse a 22 obcí. Nachází se zde jeden kostel farní a šest kostelů filiálních. Toto území středního Posázaví, stejně jako celé Čechy, bylo přemyslovskými knížaty postupně kolonizováno už od 10.století ve stylu karolínské renesance (císař Karel Veliký +814), tedy ve formě feudálního státu.
Krajem s hlubokými lesy a začínajícím zemědělstvím vedly významné obchodní cesty a dolovalo se zlato (Roudný), stříbro (Všechlapy) a tuha (Psáře). S tímto vývojem těsně souvisí založení Sázavského kláštera (1032) a postavení hradu Český Šternberk (1242).
Hradská soustava.
Nová opevněná hradiště s vojenskou posádkou zajišťovala jak správu civilní, tak církevní skrze tzv. velkofarnosti. Příkladem toho je hradiště Kouřim a nedaleké Lštění s kostelem sv. Klimenta, kde žil také farář, který z moci knížecí zajišťoval církevní správu na území hradiště a okolí.
Církevní organizace.
Po zřízení pražského biskupství v roce 973 a s nástupem biskupa Vojtěcha (+997) se církev snažila osvobozovat od područí panovníka, aby mohla svobodně konat své poslání. V tomto procesu je to diecézní biskup, který zakládal nebo potvrzoval farnosti, které se mohly rozvíjet v moderním slova smyslu, protože už nepodléhaly moci knížete nebo majitele panství, šlechtice.
Od 13. století je farní síť natolik hustá, že neexistuje území, které by nepatřilo do nějaké farnosti. Hustota farností s příslušným farním kostelem byla dána zásadou dostupnosti pro věřící, kteří chodili pěšky, tedy aby farní kostel nebyl pro ně příliš daleko.
Z toho také lépe pochopíme, že ve 13.století ve středním Posázaví všechny dnešní kostely už stály jako kostely farní, což platilo až do husitských válek. Takový kostel musel být vybaven oltářem, křtitelnicí, svatostánkem a samozřejmě také farářem, který bydlel v jeho blízkosti. Takže na území dnešní divišovské farnosti bylo 7 samostatných farností.
Proto dodneška má každý kostelík svou charakteristiku s místními obyvateli.
Roku 2008 byl natočen dokumentární film Obnova chrámů na Divišovsku, jehož záměrem je poukázat na křesťanské kořeny kraje, jak o nich svědčí venkovské kostely a kaple, zasazené v půvabné krajině. Jde o starobylá místa setkávání člověka s živým Bohem a s druhými lidmi. Dokument oceněn na 6. Evropském filmovém festivalu o umění ARTS – FILM TELČ 2010, v kategorii architektura a design. mk