Třebešice
Filiální kostel Všech svatých v Třeběšicích.
Podle farní kroniky „V ohradách“, stávala ve 13. století tvrz Třebešice a na vršku proti ní další tvrz zvaná Debrník. A nedaleko odtud kostel Všech svatých, jehož kruhovitá románská apsida potvrzuje značnou starobylost (kolem roku 1200).
V době předhusitské patřila farnost „kostela Debrníku“ k děkanství Stěpánovskému a k arcidiakonátu Kouřimskému. Zakladatelé Valkoun, Jan a Jaroslav byli údajně vladykové usedlí na Třebešicích. Roku 1405 odkázal panoš Ctibor z Moravčic (nyní Moravsko) faráři Zdislavovi a jeho nástupcům roční důchod půl kopy pražských grošů, zatímco v roce 1408 vladyka bílkovický na obživu kaplana (střídníka) odkázal kostelu Debrníku 2 kopy grošů.
V době husitské se osadníci přidrželi kalicha. V polovině 15. století zdejší rytíř Valkoun z Třebešic se svými zbrojnoši pomáhal Jiřímu z Poděbrad dobývat Prahu. Brzy na to však zdejší rod vymírá. Z roku 1599 je záznam o tom, že tvrz Třebešice, dvorec, podací právo kostelní a vsi Třebešice a Litichovice s příslušenstvím byly prodány rytíři Václavu Věžníkovi z Věžníka, který měl ve znaku bíleho věžníka, tj. chrta se zlatým obojkem v modrém poli.
Z roku 1603 je zpráva, že k Třebešicům patřila tvrz, dvůr, ves, pivovar, Klintovský mlýn, 13 poddanských statků a kostelní podací právo. Ve Slověnicích pak jeden člověk, v Bílkovicích panský dvůr a 10 statků, v Takoníně 6, v Radošovicích 5, v Litichovicích 5, v Bejkovicích 10 a pak potok Chotyška.
Od roku 1624 je duchovní správa vykonávána z Divišova. Roku 1651 prodávají Věžníkové Třebešice pražskému měšťanovi rytíři Tomáši Sohirovi z Windmuhle, který byl velitelem kyrysnického pluku. Později se panství dostalo do držení Františka Antonína hraběte z Roggendorfu, který vlastnil i panství šternberské. Silně se však zadlužil, takže po jeho smrti šlo do dražby.
A proto se roku 1752 dostaly Třebešice, Vysoká Lhota, Libež, Nemíž, Slověnice a Čeňovice do vlastnicví Emauzského opatství benediktinů. Roku 1760 otevřel klášter v Třebešicích v čísle 8 školu. V roce 1768 byl starý dřevěný strop na kostele nahrazen novou klenbou a současně zhotovena nová střecha. Roku 1829 přistavěna západní část lodi s chórem a roku 1901 sakristie a předsíň.
V roce 1787 byla v Třebešicích zřízena lokalie a v roce 1857 povýšena na farnost. Duchovní správu zde vykonávali až do roku 1880 emauzští benediktini a poté různí kněží. Mezi nimi je dodnes známý např. P.Prokop Holý, který také fakticky až do své smrti v roce 1944 bydlil na „faře“, umístěné v polovině třebešického zámku.
Z farní kroniky je vidět, že farnost v minulosti vykazovala značnou životaschopnost. Nasvědčuje tomu i primice P. Jaroslava Frka OP, kterou zde měl 11. července 1937.
Velké opravy i úpravy interiéru prodělal zdejší svatostánek za působení P. Miroslava Vágnera, který zde velmi plodně působil, prý vždy s charakteristickou kapičkou na nose. Ve spolupráci s akademickým sochařem Karlem Stádníkem velmi citlivě a vkusně upravil liturgický prostor.
K miléniu založení pražské diecéze byl v roce 1973 pořízen zvon k poctě sv. Vojtěcha a do předsíně dána žulová dlažba z kostela v Divišově. V roce 2001 byla zhotovena nová měděná střecha věže, zatímco střechu poničilo malé tornádo. Díky tomu musela být nově rekonstruována celá střecha lodi. V dalších letech probíhaly udržovací opravy interiéru i exteriéru. (mk)